V krizi nic neslibujte

Stojíte před týmem zaměstnanců, krize je v plném proudu, a oni se oprávněně ptají - kdy se situace zlepší, kdy dostaneme více peněz, kdy skončí restrikce apod. Díváte se jim do očí a oni očekávají odpověď. Chcete jim pomoci a tak dáte slib. Máte jej podložen fakty a jste schopen ho dostát?

Je to těžké. Uvědomujete si obtížnost situací, které zaměstnanci musí zakusit. Budoucnost je nejistá. Děláte řadu škrtů a omezení, aby firma přežila jako celek. Zaměstnanci přemýšlí, zda zaplatí splátky hypotéky a někdy i jídlo pro rodinu. Chtějí slyšet, kdy dostanou více peněz nebo kdy se situace zlepší. To je místo, kdy manažeři/majitelé mají tendenci začít slibovat – “Slibuji, že vám příští měsíc přidáme více peněz …” Jenže v krizové situaci vypadávají kostlivci ze skříní, situace se stále mění, měsíc je rychle pryč a peníze na účtu nepřibývají. Termín slibu se neodvratně blíží. I když máte hlavu na zcela jiné myšlenky, právě v tento okamžik přijde někdo ze zaměstnanců, kdo Vám slib připomene. Co mu řeknete?

„No, víte situace se změnila, před měsícem jsem nevěděl (opravdu jste nevěděl), že .....“

Bohužel, SLIB zůstává v paměti zaměstnanců. I když oprávněně nemůžete vyplatit více peněz a zaměstnanci to ví, tak stejně utrpí Váš kredit lídra, když slib nebude splněn.

Navíc se občas děje, že v krizi musíte zaplatit speciální služby, které jste nikdy dříve nepoužívali. To když uvidí zaměstnanci, tak je skoro nevysvětlitelné, proč se utrácí a oni se uskrovňují. Řešil jsem řadu krizí a takové situace mi pořád vadí. Zvláště, když musíte odmítnout příslib matce samoživitelce s dítětem. Neudělejte tu chybu se slibem. Není-li naplněn, je to později výrazně horší, jak pro druhou stranu, která s tím počítá, tak pro Váš pocit.

Nebezpečí komunikace a paměti

Navíc zde funguje i špatná paměť na detaily. V krizi každý hledá stéblo, kterého by se chytil. Řeknete-li např. větu – „Když vyjde zakázka xy, pak Vám příští měsíc vyplatím bonusy.“ Co myslíte, že si zaměstnanci zapamatují? Ano, správně – „Příští měsíc vyplatím bonusy.“ Není to proto, že jsou špatní. Je to proto, že toužebně očekávají změnu a chtějí zvýšit vlastní jistotu na přežití a udržení životní úrovně.

Je lepší buď závěry, rozhodnutí a sliby napsat písemně nebo je nedělat vůbec.